Kliknutím se vrátíte na úvodní stránku RESCUE - záchranná technická a zdravotní služba tel.info: 777 299 299
RESCUE - záchranná technická a zdravotní služba
O nás Součinnostní cvičení Program Záchranné akce Kontakt Pondělí 10. prosince 2018
RESCUE - záchranná technická a zdravotní služba
  Rumunsko volá S.O.S. - návrat z výpravy

Do Rumunska na pomoc oblastem postižených povodní jsme se vydali v pátek kolem osmé hodiny ranní. V počtu sedmi vozů jsem vyrazili po dálnici směr Brno, v Jihlavě se k nám přidal další vůz. Poslední auto z Čech se k nám přidalo v Brně, kde jsme ještě doložili materiál. Ve dvanáct hodin se setkáváme v Bratislavě s posledním vozem. Pak společně v počtu devíti vozů pokračujeme do Maďarska. Kolem sedmé večer dorážíme do Tokaje, kde budeme nocovat - kempy jsou pod vodou, a tak přespáváme ve střešních stanech na parkovišti.

       

Ráno v 7.30 vyjíždíme. Když přejíždíme přes most nad řekou Tisou, je už na první pohled patrné, že hladina je minimálně o 4 metry výš. Kolem jedenácté dorážíme na hranice, a bez větších průtahů je překračujeme - jsme v Rumunsku. Zatím žádné stopy po záplavách. Tam, kde jsou řeky, je podle stop, které za sebou voda zanechala vidět, jak byla hladina vysoko - naštěstí už opadla. V první postižené oblasti v okolí Baia Mare zjišťujeme, že naší pomoci je třeba hlavně na severu, kde bylo nejvíce postiženo okolí řeky Tisa. Rychle se tedy přesunujeme do asi 120 km vzdálené oblasti severně od Baia Mare. V první postižené vesnici je vidět, že voda zaplavila domy do jednoho metru, ale už se stáhla a domy stojí. Lidé mají zaplavené studny, proto starým lidem předáváme pitnou vodu a léky. Domorodci nám říkají, že vedlejší vesnice je na tom hůř. Přesunujeme se o 5 km níž po proudu řeky - to co vidíme se dá nazvat snad jen dílem zkázy - voda pobourala domy, ti co je měli před silnicí, která z počátku fungovala jako hráz, nemají kde bydlet. Z domů jsou jen trosky, ostatní domy jsou silně narušené. Ty domy, které byly vodnímu živlu nejdál, jsou „pouze podmáčené“. Probíhá krátká porada co budeme vykládat. Máme navštívit ještě tři postižené oblasti, prý to tam vypadá stejně. Vykládáme mléko, vodu, konzervy a léky. Zubožení domorodci nám líčí, jak přišla voda a vše zaplavila do výše dvou metrů - všichni čekali tři dny na kopci nad vesnicí, než voda opadne. V podvečer opouštíme vesnici a pokračujeme do 70 km vzdálené oblasti, kde mají být další postižené vesnice. Bohužel nás zastavuje tma, a tak hledáme místo na dnešní přenocování.

       

Ráno je v 6.30 budíček, prší a je silný vítr. Kolem sedmé vyrážím s druhým vozem na obhlídku postižených oblastí, aby bylo možno rozhodnout o rozdělení pomoci na konkrétní místa. V prvních dvou vesnicích už se vrací život do původních kolejí. A jak je vidět, místní domorodci, zvyklí na drsné životní podmínky, se už vzpamatovávají z prožité hrůzy. Tam, kde se údolí zužuje je vidět, že dravá voda nenechala stát nic, co jí stálo v cestě. Jsou zde strhané mosty, silnice a torza domů. Proplétáme se přes pole a zahrady stále dál, nakonec nás zastavuje stržený most a utržené silnice, už to nejde jinak objet. Snažím se svým vozem jet korytem řeky, ale proud je moc silný a vymleté koryto hluboké. Druhé auto čeká na břehu, jsme bezmocní, dál to nejde. Volám ostatní vysílačkou - dál to nejde, vracíme se.

       

Neboť nejsme schopni dál pokračovat, je nutné se rozhodnout, jak použít naší pomoc. Je rozhodnuto, vracíme se zpět 70 km do vesnice, která, jak se zdálo, potřebovala nejvíc naši pomoc a rozdáme věci, které jsme dovezli přímo lidem ze zničených domů. Kolem poledne dorážíme na místo - začínáme rozdělovat oblečení, bundy, mléko, vodu, léky, a dětem hračky. Situace místních lidí je zoufalá - je nám jich všech líto. Po hodině máme rozděleny všechny věci. Zůstala jen malá zásoba mléka, ošacení a léků, kterou ještě povezeme do vesnice v horách, která byla na seznamu postižených oblastí. Rozdělujeme se na dvě skupiny - vyprázdněných pět vozů se vrací zpět do Čech, a my budeme pokračovat ve čtyřech vozech ještě 120 km do hor. Opět nás zastavuje noc, a tak musíme přenocovat. Ráno v 6.00 vyrážíme do 40 km vzdálené vesnice SUPLAI, tam u místní školy rozdělujeme poslední mléko, konzervy a ošacení - je vidět, jak jsou místní domorodci za naši pomoc vděční. Kolem poledne je vše rozdáno, a my vyrážíme na maďarské hranice. Cestou domů jedeme nonstop, a nakonec jsme po 16-ti hodinách jízdy doma. Všichni s pocitem, že jsme pomohli.

Jirka Chramosil
    "náčelník"

       

       

       

Kdo chce finančně pomoci, ať zašle e-mail s částkou, kterou doručí nebo zašle na účet.

Uhrazený materiál     Peníze, které od Vás došly  
zimní bundy 40 ks   6.000,- Kč
mléko 3.880 litrů    
bal. voda 1.200 litrů    
konzervy    
léky    

 
Celkové náklady 65.903,- Kč   6.000,- Kč

 

Pomoc financovali někteří z účastníků výpravy z vlastních prostředků, chybí - 59.903,- Kč.

Věřím, že nenecháte tuto nemalou finanční částku pouze na jejich bedrech, neboť pomoc v nouzi je věcí nás všech.
Náklady na výpravu si hradili všichni účastníci z vlastních prostředků (cca 90.000,- Kč).

ZPĚT
 

 

O nás  |  Součinnostní cvičení  |  Program  |  Záchranné akce  |  Kontakt